Kde je potrubí kreativců?

„Potrubí kreativců“ říkám zjednodušeně přímému napojení na vyšší zdroj.

Na ten nevyčerpatelný a nekonečný zdroj fantazie a kreativity, který je nám všem neustále k dispozici. Který čeká nad námi zavěšený ve vzduchoprázdnu a doufá, že se na něj s důvěrou obrátíme a začneme ho využívat:-)

S UMĚLECKÝM VYJÁDŘENÍM MÁM DLOUHOLETÉ ZKUŠENOSTI.

V mládí měli někteří lidé (hlavně ti nejbližší) k mé tvorbě výhrady. Věty typu „takhle to nedělej“, „trochu víc se snaž“ anebo „tohle tam nemaluj, dělej to tak, aby se to lidem líbilo“ jsem slýchala poměrně často.

Ano, uznávám, že mé obrazy a kresby byly poněkud neobvyklé, hlavně náměty se lišily od běžného standartu 90 let. Má přirozená potřeba tvůrčí svobody, společně s invencí a fantazií mne ale nedovolili cokoliv měnit.

Ti samí lidé, kteří mi radili jak úspěšně tvořit mne ale paradoxně ujišťovali o mém velkém talentu a že je s tím potřeba něco dělat….

Zorganizovala jsem si tedy několik vlastních výstav. 

Výstavy byly celkem úspěšné, ovšem galeristé větších galerií mne sami neoslovovali. Nepatřila jsem do kategorie kmenových autorů a ani jsem se netrefovala do oblíbeného stylu té doby. To mne od olejomalby trochu odradilo a posílilo v názoru, že na mé tvorbě bude asi opravdu něco nepatřičného. 

ZAČALA JSEM SE  VÍCE VĚNOVAT ILUSTRACI

Co tedy následovalo?

Následovaly kolektivní výstavy ilustrátorů v Česku a v Itálii, nabídky na ilustraci knih a kresby k nejrůznějším uměleckým projektům a ilustrace na zakázku.

Tato práce mne ale příliš neuspokojovala a to právě z toho důvodu, že vytvářet něco pro druhé přesně podle jejich představ prostě nebylo nic pro mne. Ať už se jednalo o knihu jiného spisovatele nebo o nějaký veřejný projekt – všude byla stanovena jistá pravidla.

Dodnes nedokážu vyhovět představám druhých,

protože miluji volnou ruku, možnost invence a improvizace. Požadavky na to jak by měla moje tvorba vypadat ve mne ubíjí tvůrčího ducha.

A protože jsem od malička ráda psala, bylo pro mne jasnou volbou vytvářet autorské dětské veršované příběhy a knihy.… a pokračuji v tom dodnes:-)

Chápu, že je někdy těžké se nesrovnávat, nehodnotit a jen čistě tvořit a cítit jak energie plyne skrz nás bez omezení a bez překážek. Ale jen tak můžeme pocítit nekonečnou radost z tvorby, bez předsudků a pochybností. Víra v naše schopnosti se nám jistě vrátí v nově nabité sebedůvěře, která bude vyzařovat i z našich uměleckých nebo řemeslných výrobků.

Napojte se na „potrubí kreativců“ a hoďte za hlavu úvahy o tom zda to děláte dobře, jestli se to bude líbit galeristovy, sousedce nebo příteli. Umění nelze racionálně posuzovat, všichni jsme tvůrčí originál.

Dnes se již dokážu „uvolnit“ a nesnažím se vyhovovat představám druhých. Tvořím bez obav a bez předsudků.

O tom všem a mnohém dalším je tento BLOG.

Blog pro tvůrce i milovníky kreativity v životě i v umění.